|
HARMONIE SFÉR. Tento okřídlený fantastický pojem, vyšlý z pythagorovské školy filosofické (v. t.), uvádím jako příklad, jak mohutných obrazů docházeli ve svém myšlení badatelé starověku. Podle úchvatné představy pythagorovců hvězdy jsou připevněny na průhledných otáčivých kotoučích, sférách. Opírajíce se o poznatek tehdy ještě nový, že zvuk vzniká z pohybu, pythagorovci učili, že vířivé kroužení každé z těchto sfér je provázeno tónem, jehož výška je závislá na rychlosti jejího otáčení. Pohyby sfér i tóny jsou nestejné, ale jsou svázány dvojnásobnou dokonalou harmonií.již postřehujeme zrakem jen nedokonale a sluchem vůbec ne, protože jsme jí příliš přivykli. [BACK] |